31 prosince 2013

Xmas presents

Post s vánočními dárky se lehce pozdržel, a to jak z časových, tak organizačních důvodů. Teď už ale konec kecům a šup očíhnout, jak moc jsem letos byla hodná!

O úplně první vánoční překvapení se postarala má spolubydlící. Dojala mě do takové míry, že jsem se regulérně rozbrečela. Když odjížděla, minuly jsme se o pár desítek sekund. Bylo mi trapné na ni vřískat přes celou ulici, a tak jsem si říkala, že jí potom teda napíši. To jsem však netušila, co přijde o pár minut později. Došla jsem na pokoj a na židli ležela krabička. Autor mi byl jasný, aniž bych musela číst věnování připevněné k mašli. Zatřásla jsem krabičkou. Nic. A tak jsem se pustila do vybalování tak šetrného, že bych zasloužila metál. Když jsem odklopila víko, vykoukl na mě neskutečně roztomilý plyšový méďa. Medvědi jsou mou infantilní slabinou obecně, ale tenhle mě obzvlášť dostal!


Obdobně mě překvapil milý. Věděla jsem, že něco dostanu, ale nepočítala jsem se třemi dárky a už vůbec ne takovými. Nebudu říkat, že se mi trefil do vkusu, to by nebylo přesné. Prostě jsem dostala to, co jsem chtěla, ale nečekala jsem, že to dostanu od něj. Zamilovala jsem se do ovce v Bille, jenže body jsme nenashromáždili a dát čtyři stovky za takového prcka se mi moc nechtělo. Myslím však, že tahle stejně geniální a navíc věnována z lásky. Na český překlad The Devil Wears Prada jsem se těšila pět let, tedy tak dlouho, jak vlastním originál. Je to pro mě i po těch letech pořád náročná četba, kterou se ne a ne prokousat, takže z knihy mám stejnou radost jako z ovečky. A co se hrníčku týče... No co vám budu povídat, to byla láska na první pohled! Chodila jsem kolem něj měsíc a neustále vymýšlela důvody, proč si jej koupit. Snídani miluji, Audrey rovněž (To je taky důvod, proč jsem pečená vařená na blogu Iny T., v něčem mi ji neskutečně připomíná!), přesto jsem nákup stále odsouvala. A dobře jsem udělala, kdybych si jej koupila sama, asi bych se z něj tak převelice neradovala!


Doma mě naopak nepřekvapilo nic. Jak to tak bývá, dostala jsem, co jsem si koupila. Ale zklamaná rozhodně nejsem. Soví posedlostí zatím netrpím, ale ani se těmto vykulencům nevyhýbám. A tak partu dvou diářů (2013,2014), náušnic a alba doplnilo povlečení. Rukavičky jsem nutně potřebovala, oblečení je výsledkem jednoho odpoledne v Malenovicích a samozřejmě nesmí chybět nějaký ten finanční obnos. Suma sumárum, mé Vánoce byly super!


Za chvíli mi dorazí muž s kamarády, v lednici se už chladí pití i jídlo, takže mi nezbývá než vám popřát báječné prožití posledního večera v roce a ať už byl ten rok jakýkoliv, nechť je ten nový ještě lepší. Pokud dám dohromady nějakou sumarizaci, tak nejdřív zítra v rámci novoročního článku.

Happy New Year!

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za tvůj feedback.