28 února 2014

Student v únoru

Zase se mi nahromadily nějaké fotky, a tak si říkám, že bychom mohli dát zase nějaký ten random post a krátkými popisky.

Začala jsem se stravovat vysloveně zdravě. Nevím, jak je možné, že se mi to daří, ale asi až na dva nebo tři prohřešky ve formě bavorského rohlíku a vanilkových brýlí se stravuji dost výživně. A fotogenicky. :D Teda pomineme-li tu vzrůstající spotřebu kafe. Asi začínám být závislá.






Začala jsem číst Hunger Games. Nijak mě tenhle fenomén nelákal, ale předevčírem jsem viděla první film a nějak mě zajímají detaily i pokračování. Některé dekadentní scény bych si odpustila, ale oceňuji originální námět.


Nejlepší akcí tohoto měsíce byl rozhodně Antiples. Nahodili jsme xichty a vypadali prostě úžasně. Nejvíc mě bavilo, jak mě v přestrojení za Marfušku nikdo nepoznával. A to dokonce ani na fotkách. Maskou večera pro mě byl však rozhodně kamarád, který si pro trochu srandy neváhal vyholit třetinu hlavy, aby mohl jít za proplešatělého staříka. A co se toho parádního piráta týče, make-up je mým uměleckým dílem!



A tohle zbylo z mé rtěnky, když jsem ráno mrkla do kabelky. Červená zářila na všem možném. Tahle kráska od NYC ztratila mé sympatie především kvůli své výdrži, ale teď najednou drží zatraceně dobře, to vám povím.


Po dvou letech jsem vyměnila výzbroj na obočí. Recenzi dělat nebudu, zkrátím to tady. Řasenka dobrá, stíny mají pro mě super odstín, ale ten štěteček u nich... Seriously?!


Po roce používání matujícího transparentního pudru od Essence jsem byla nátlakem okolností nucena přestoupit aspoň dočasně na vychvalovaný NYC. A myslím, že je dokonce lepší. Výdrž je zhruba stejná, ale vysušuje o něco méně, což aktuálně vítám.


Poprvé v životě jsem si sama barvila vlasy. Moc to nechytlo, ale to mi moc nevadí, šlo mi jen o nějaký přestupný chemický zásah, aby mi lépe chytil další odstín, kterým si hodlám zpestřit život. Už jsem blonďatá zase příliš dlouho.


A když už jsme u té kosmetiky... Stále bojuji s linkami. Už to vypadalo nadějně, ale pak jsem pořád vstávala pozdě a neměla na ně ráno čas a dopadlo to zase naprostou neschopností udělat normální linku. A už vůbec ne souměrnou s tou na druhé straně.


A to nejlepší nakonec. Když bylo minulý víkend tak krásně, vytáhla jsem milého od práce ven a během naší procházky křížem krážem (Ať jdete ve Zlíně kamkoliv, vyjdete stejně buď u Čepkova nebo na dohled kostelu.) vznikla tahle nádherná momentka. Ach ženy, uznejme, že moc chlapů tak pěknej úsměv nemá!


2 komentáře:

  1. Krásné fotky! to kiwi bych si hned dala:)

    OdpovědětVymazat
  2. Já jím zdravě už od začátku ledna a cítím se skvěle, takže určitě jen tak dál. ^^ :) Jinak tento týden jsem se taky hodně často Zlínem procházela, bylo fakt nádherně. Když jsem viděla na instagramu fotku vašich převleků, vůbec mě nenapadlo, že jsi ta Marfuša ty. :D Až pak mi to docvaklo, když tě někdo označil na fotkách na facebooku.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za tvůj feedback.