22 dubna 2014

RECENZE: Umět milovat (Katie Cotugno)

Čeho se bojí puberťačky nejvíc? Že si nenajdou chlapa. Čeho se bojí nejvíc, když chlapa mají? Že s ním otěhotní. A v případě Reeny, hlavní hrdinky knihy Katie Cotugno, se tento strach zhmotnil a stal se každodenní realitou.


Ona ho miluje od chvíle, co se začala zajímat o kluky. On ji přehlíží. Ona city skrývá, aby se náhodou neztrapnila, zoufale touží opustit rodný kraj, cestovat, stát se někým. On je továrnou na trable, pytlík s tabletkami patří k jeho základní výbavě, žije ze dne na den a nerespektuje pravidla. Jednoho ne až tak krásného dne si však k sobě najdou cestu. Happy end? Ale kdepak, ještě dlouho ne.

Příběh Katie Cotugo je zvláštní. Růžová obálka s dvojicí v růžovém kabrioletu čtenáři neslibuje nic velkého, respektive čtenář nic velkého neočekává. To se nemění ani po zběžném přelétnutí obsahu na zadní straně. Když jsem knihu otevřela, měla jsem vážné obavy, že o pár stránek později budu zvracet duhu. A trvalo dobrou půlku knihy, než jsem názor změnila.

Reena představuje hrdinku zoufale naivní, přestože se jí Katie snažila dodat hloubku prostřednictvím dívčiny uzavřenosti a jakéhosi dospělého pohledu na věc. Když však dojde na vztahy, chová se zase jako malá holka. Mohla spadnout na ústa a probrat se hned několikrát. Sawyer, její mnoholetý idol, rozhodně není princátkem, jakého si Reena ve své dospívající mysli stvořila. Zklamalo mě, že si autorka více nepohrála s do očí bijícím kontrastem mezi Reeninou iluzí a skutečným Sawyerem, který se chová, čtenář promine můj slovník, jako ukázkový kretén. Přestože Reena svádí neustálý boj s realitou, všechno plyne tak nějak bezbolestně a jednoduše, takže by jeden skoro nabyl dojmu, že je úplně v pohodě sjíždět se prášky a na vlně opojení všech možných variant drog uprostřed noci docházet k přítelkyni a žádat o nocleh. V tuto chvíli jsem si klepala na hlavu. Dospělý Sawyer je mi o poznání sympatičtější, ale opět postrádám nějaké detailnější rozpracování. Jisté náznaky toho, proč a jak se změnil, se sice objevují, ale stejně jako Reena, je i Sawyer zpracován velmi povrchně. K happy endu se dvojice dopracuje podezřele snadno. Čekala bych nějakou ostrou hádku, určité gradování a vyostření situace, ale najednou prostě jen tak nasednou do auta a jedou vstříc svým společným zítřkům s dcerou na zadním sedadle, přesně jak jsem čekala už na první straně. Více pozornosti by si jistě zasloužil i Reenin život matky, kterému náhle musela přivyknout.

Co se zpracování příběhu týče, připadá mi to jako narychlo napsaná slohovka a určitě se s ním dalo pohrát podstatně více. Tematicky by se jistě mohla kniha zalíbit i starším čtenářkám, které se dostaly před náctiletou hranici, ale s ohledem na zpracování to rozhodně tvrdit nemohu. Celou dobu je to jen o tom, jak miluje Sawyera a že se může stát prakticky cokoliv, ale její city to nezmění.

Kniha se snaží o jistou originalitu ve formě popisu dvou časových rovin, což je určitě dobrý nápad a nešlo to udělat jinak, pokud se Cotugno chtěla věnovat Reenině životu před mateřstvím i po něm, ale dohánělo mě mě to k šílenství, protože člověk pořád čeká. Měla jsem pocit, že část "Potom" musím rychle přelouskat, abych se dozvěděla, jak událost z "Předtím" tedy vlastně skončila, mezitím se však zase něco stalo "Potom" a situace se obrátila, takže jsem najednou četla s nevolí obě pasáže. Tento styl jistě udržuje ve čtenáři zvědavost, ale zároveň chaos a občas jsem nevěděla, na co vlastně navazuji. Druhý problém stylistiky byl ve slovesu "odtušit". Objevilo se takřka na každé stránce aspoň jednou a mně z toho šla hlava kolem. Kolikrát bylo použito navíc ve zcela nesmyslném kontextu a mě by opravdu zajímalo, jestli je to jen chyba překladu, nebo jestli se kniha už takhle "narodila". Obecně vzato je jazyk průměrný a žádného květnatého spojení či důmyslných metafor se nedočkáš.

Umět milovat je nenáročná četba k vodě, kterou ocení zřejmě spíše slečny kolem patnácti let. Neohromí ani neurazí. Pohodovka, kterou však nebudeš mít potřebu číst podruhé.

2 komentáře:

  1. Jelikož jsem teď ponořená do knížek ze školního kánonu asi by pro mě Umění milovat byla příjemná změna. Ovšem po tvém hodnocení po jejím přečtení zas tak moc neprahnu. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem na knihy hrozně náročná. Jak není kvalitní nebo aspoň neotřelá po jazykové stránce, už je pro mě průměrná. Záleží tedy především na tom, jaké máš na knihu požadavky ty. Netvrdím totiž, že si své fandy nenajde, nejsem však jedním z nich. =)

      Vymazat

Děkuji za tvůj feedback.